U někoho, kdo si účtuje 5 tisíc za dvě hodiny podnikatelské konzultace si řeknete, že to musí být bůh, který přinese spásu do vašeho byznysu, kde si už beznadějně nevíte rady. Alespoň já jsem v to doufal, a tak jsem mu toho bůra dal. Dokonce opakovaně.

Odhalil jsem falešného milionáře

Tento člověk se snažil působit jako milionář, ale možná byl ve své hlavě dokonce miliardářem. Když se ale později provalilo, že vyprávění o sobě a své firmě neuvěřitelným způsobem nafukuje, a že jeho firma je co do obratu oproti té mé jen poloviční, byl jsem naštvaný nejen na něho, ale hlavně na sebe. Zase jsem se nechal napálit. Jsem to ale hňup.

Hledám člověka, který mě neobere

„Už nikdy nechci žádné mentory či poradce vidět,“ nadával jsem. Ale po roce mi došlo, že sám to prostě nezvládnu. Začal jsem se tedy opět porozhlížet po nějakém zachránci, ale tentokrát obezřetněji. Hledal jsem člověka s rozumným pohledem na svět, a snažil se vyhnout extrémním případům, kterým jde nekompromisně jen o peníze bez ohledu na klienta, anebo alternativcům, kteří s čepicí z alobalu na hlavě čekají na přílet Aštara Šerana.

Ilustrační fotka: Já v lese. Nedaleko Vlašimi při výstupu na Kalamajku. Když jsem takto sám na cestách v přírodě, pořizuji archivní snímky pro rodinu, kdyby mě třeba náhodou rozcupoval medvěd nebo tak …

Našel jsem. Ale musel jsem běhat celý den po lese

Člověk, na kterého jsem dostal doporučení už dříve, mě zaujal mimo jiné tím, že jeho konzultace probíhají jako celodenní procházka v lese pod názvem Lesa pán. Přišlo mi to zvláštní, ale zároveň skvělé. Navíc cena této konzultace byla čistě na mně. Člověk, který si troufá nechat rozhodovat zákazníka o tom, kolik mu zaplatí za konzultaci, to musí dělat pro radost, nikoliv pro kšeft. Nebo snad ne?

To ráno bylo zataženo, sychravo – prostě hnusně, když mě na nádraží v Řevnici očekával sympatický a pozitivní energií nabitý Pavel Ovesný. Už od prvních momentů jsme si rozuměli. Během 20 km dlouhé procházky po tamních lesích, kdy jsem předstíral, že nohy Pražáka, které do té doby šlapaly pouze na plyn a spojku zvládnou nejmíň ještě dalších dvacet, jsme probrali kompletně můj pracovní život i nad rámec firmy Toptrika. A to včetně mých nedávných přešlapů a pádů, se kterými jsem se také potřeboval svěřit.

Ilustrační fotka: Padlej strom. Náš výlet s rodinou na Růžový vrch v Ústeckém kraji.

V obklopení stromů a dobíjeni endofriny z chůze mi Pavel předával své zkušenosti a vědomosti ze světa podnikání na volné noze. Navíc bylo skvělé, že mě vyslechl a vcítil se do mé situace. Ten den jsem sice neodcházel s žádným konkrétním plánem co dělat (až na pár drobných úkolů/závazků, které mi Pavel dal), ale skvěle jsem si nahlas a se zpětnou vazbou utřídil myšlenky a byl nasměrován na správnou cestu.

A běhám dodnes

Když mozoly splaskly a má chodidla získala zpět svou původní podobu, šel jsem se znovu projít, a nakonec jsem v tom i našel zalíbení. Dnes chodím asi hodinku téměř každý den, a líbí se mi, že mohu po okolí objevovat nová místa, o kterých jsem doposud netušil. Takže děkuji Pavlovi i za to, že mi ukázal zázračné účinky chůze. Jestli máte potřebu probrat svůj (nejen) pracovní život s empatickým člověkem, a získat pohled na věc od zkušenějšího, tak jednoznačně doporučuji!

Líbil se vám článek? Pomozte mi ho prosím šířit dál :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *